Jawapérák English
Obsah stránky — Proč vůbec vznikla
  1. Proč vůbec vznikla
  2. Jak byla řešená
  3. Co nevíme

Encyklopedie — Zvláštní verze a kontext

Rikša

Že Jawa postavila z Péráka tovární tříkolku pro asijské trhy, se v češtině skoro nedočtete. Je to krátká kapitola, ale patří sem — ukazuje, jak daleko export Péráka sahal a jak vážně ho Jawa brala.

Aktualizováno 8. 8. 2026 Čtení 3 minuty Doložené kusy počet neznámý

Co si odnést

  1. Šlo o tovární konstrukci, ne o improvizaci u dovozce — i když se stavěly i mimo továrnu.
  2. Důvodem byl zájem zákazníků z asijských zemí, kam mířil export Péráků a kde je tříkolka v hustém městském provozu praktická.
  3. Řetězový převod byl upraven tak, aby tříkolka jela nejvýše 50 km/h.
  4. Kolik jich vzniklo a v kolika variantách, není známo. To je poctivá odpověď, ne mezera v rešerši.
01

Proč vůbec vznikla

Dva důvody — jeden obchodní a jeden překvapivě sentimentální.

Prvním důvodem byl zájem zákazníků z asijských zemí, kam mířila velká část exportu Péráků — a v hustém městském provozu je tříkolka schopná uvézt náklad nebo cestující praktičtější než sólo motocykl.

Druhým důvodem byla reminiscence na kdysi oblíbené tříkolky Walter — konstrukce tříkolek měla u nás tradici a Jawa na ni novým strojem na novém základu v podstatě navázala.

Souvislost s exportem

Pérák se vyvážel do 112 států na všech pěti kontinentech a Jawa nestíhala vyrábět. Rikša tedy není kuriozita mimo hlavní proud, ale přímý důsledek toho, jak široce se stroj prodával a jak se výroba přizpůsobovala odbytu. kniha

02

Jak byla řešená

Přední polovina zůstala Pérákem, vzadu přibyla dvoukolová karoserie.

Konstrukční řešení rikši
PrvekProvedení
Řízení Předním kolem v běžné motocyklové vidlici s původními ovládacími prvky
Zadní část Lehká dvoukolová karoserie pro dvě osoby nebo pro náklad
Převod Řetězový, upravený na maximální rychlost 50 km/h
Brzdy Jedno nebo obě zadní kola s brzdovým bubnem, ovládaným původní pákou nožní brzdy

Za pozornost stojí, jak málo se muselo měnit: přední vidlice, řízení i ovládací prvky zůstaly původní, brzdy se napojily na stávající pedál a jediný zásadní zásah šel do převodu — aby stroj s vyšším zatížením a horší stabilitou nejezdil rychleji, než je u tříkolky rozumné.

03

Co nevíme

Krátká sekce, kterou by měla mít každá stránka o vzácném provedení.

Počet vyrobených kusů není znám

Kolik rikš vzniklo a v kolika variantách, se neuvádí. Stavěly se v továrně i u exportérů, takže ani teoreticky neexistuje jedno číslo pro celou produkci. Kdo najde konkrétní údaj, měl by se zeptat, odkud pochází. kniha

Chybí nám i fotografická dokumentace a jakýkoli doklad o dochovaném kusu. Pokud o nějakém víte nebo máte dobovou fotografii či prospekt, ozvěte se — tohle je přesně ten typ informace, který se z jednoho zdroje nedá získat a dává smysl skládat postupně.

Z dílny

Doplnit, pokud se někdy objeví: setkali jsme se s dochovanou rikšou nebo s díly, které by k ní patřily?

Zdroje

  1. Procházka, Hubert: Jawa 250/350 Pérák: historie, vývoj, technika, sport. Grada, 2009, str. 79–82. kniha
  2. Rozsah exportu do 112 států — tamtéž, str. 15. kniha