Obsah stránky — Rychlá odpověď
Encyklopedie — Modely
Pérák 250 nebo 350
Obě kubatury vypadají na první pohled skoro stejně a obě jsou to Péráci. Rozdíl, který o volbě rozhodne, ale většinou není ve výkonu — je v tom, co budete dělat, až vám něco praskne.
Rychlá odpověď
Pokud nechcete číst dál.
Vezměte dvěstěpadesátku
Pokud je to váš první veterán, chcete jezdit spíš než hledat díly, a rozpočet má strop.
Vezměte třistapadesátku
Pokud chcete vozík, jezdit ve dvou, nebo je pro vás vzácnost stroje součástí hodnoty.
Rozhodne konkrétní kus
Zachovalá 350 s doklady je lepší koupě než rozebraná 250 — a naopak.
Lidé porovnávají kubatury, ale kupují konkrétní stroj. Rozdíl mezi zachovalým a poskládaným kusem téže kubatury je v praxi větší než rozdíl mezi 250 a 350. Vybírejte nejdřív stroj, kubatura je až druhé kritérium.
Srovnání
Jen údaje, které umíme doložit. Kde údaj nemáme, je to napsané.
| Údaj | 250 — typ 10 a 11 | 350 — typ 12 a 18 |
|---|---|---|
| Objem | 249 ccm | 344 ccm |
| Válce | Jednoválec | Dvouválec |
| Hmotnost | 115 kg | 120 kg |
| Výroba | 1946–1954 | 1948–1955 |
| Doložená produkce | nejméně 128 000 kusů | řádově méně, typ 12 do 12-10000 |
| Stupnice tachometru | — | 140 km/h (typ 12), 160 km/h (typ 18) |
| Výkon a rychlost | Ověřujeme proti monografii, dokud nemáme jisté číslo, neuvádíme ověřujeme | |
Čísla, která kolují po internetu, se u obou kubatur rozcházejí a nemáme je zatím potvrzené z tištěného pramene. Raději je neuvedeme, než abychom přidali sedmou verzi k šesti existujícím.
Stupnice tachometru mimochodem není údaj o rychlosti stroje, jen rozsah přístroje — u typu 12 do 140, u typu 18 do 160 km/h. Po přeznačení tedy vyrostla.
Dostupnost a díly
Tohle je v praxi hlavní rozdíl mezi oběma kubaturami.
Dvěstěpadesátek se prokazatelně vyrobilo nejméně 128 000. Řada typu 12 skončila kolem deseti tisíc kusů, typ 18 byl v roce 1951 zhruba u čtrnácti tisíc. Ten poměr se promítá do všeho — do počtu strojů v inzerci, prodejců dílů i toho, jak dlouho budete čekat na konkrétní kus.
Klikové ústrojí typu 12 mělo za dva roky výroby šest různých provedení, jednotlivá nejsou vzájemně zaměnitelná. Zlom mezi dlouhými a krátkými ojnicemi leží u čísla 12-3701. U nekompletního Ogaru se proto vyplatí zjistit dopředu, co konkrétně chybí — ne jestli něco chybí.
Nedostatek dílů je u Péráku mezinárodní problém, ne jen český. Část dílů se dnes vyrábí znovu, ale kvalita replik kolísá — zejména u výfuků se opakuje nepřesnost děr a závitů a nekvalitní příprava povrchu před chromováním.
Provoz dnes
Co reálně rozhoduje o tom, jestli budete jezdit, nebo leštit.
Podstatnější než rozdíl mezi kubaturami je u obou stejná otázka: jaké má stroj brzdy. U dvěstěpadesátky se bubny zvětšily ze 150 na 160 mm od čísla 11-61551, u třistapadesátky přišlo totéž s typem 18. Stroj s menšími bubny brzdí v dnešním provozu znatelně hůř a poznáte to hned.
Třistapadesátka dává smysl, pokud plánujete jezdit ve dvou nebo s postranním vozíkem. Dvěstěpadesátka je lehčí, jednodušší a k jízdě po okreskách bohatě stačí.
Doplnit vlastní zkušenost: jak se obě kubatury chovají na delší trase, co se u které nejčastěji řeší po sezoně a jestli má smysl u 250 uvažovat o přestavbě na větší brzdy.
Peníze a renovace
Kde se ta úspora na vstupu zase ztratí.
Vstupní cena třistapadesátky bývá vyšší, protože je vzácnější. Rozdíl v ceně renovace je ale menší, než by se čekalo — práce je u obou kubatur podobná a čas je hlavní nákladová položka. Rozdíl se projeví ve shánění: u 350 se častěji stane, že díl chybí a musí se vyrobit.
- Souhlasí čísla rámu, motoru a štítku s doklady?
- Je stroj celý z jednoho období, nebo poskládaný z několika?
- Jaký je stav plechů a koroze — tam se schová většina rozpočtu.
- Má stroj velký technický průkaz, nebo ho čeká registrace historického vozidla?
Poslední bod umí být dražší než všechny předchozí dohromady — nezaregistrovaný stroj bez dokladů je jiná investice než stroj, se kterým se dá druhý den vyjet.
Podíváme se na konkrétní stroj, zkontrolujeme čísla a odhadneme rozsah práce, která vás čeká.