Obsah stránky — Šest voltů a jak to funguje
Encyklopedie — Technika po uzlech
Elektroinstalace
Šest voltů, dynamo na konci klikového hřídele a spínací skříňka, která za osm let prošla pěti provedeními. Elektrika Péráka je jednoduchá, ale zároveň je to uzel, který se u strojů měnil nejvíc — a proto je při určování stáří stroje nejméně spolehlivý.
Co si odnést
- Soustava je dynamobateriová, 6 V, se záporným pólem na kostře. Při startu a nízkých otáčkách napájí zapalování baterie, zhruba od 950 ot/min ji vystřídá dynamo.
- Čtyřpólové dynamo měly jen stroje J 250 s čísly 11-01 až 7000 a 11-8001 až 9600. Všechno ostatní, včetně celé třistapadesátky, má šestipólové 45 W.
- Spínací skříňka prošla vývojem od hliníkové s ukazatelem rychlosti po bakelitovou PAL — a starší se při závadách vyměňovaly za novější.
- Právě proto elektro nepoužívejte k datování stroje. Je to nejčastěji vyměňovaná skupina dílů na celém motocyklu.
Šest voltů a jak to funguje
Jeden primární okruh, značení svorek převzaté od Bosche a akumulátor, který startuje jiskru.
Primární okruh o napětí 6 V je spojený s akumulátorem a dynamem a zásobuje elektrickou energií všechny spotřebiče. Jednotlivé svorky jsou na spínacích skříňkách, spotřebičích i na kabelech označené čísly, která PAL převzal podle značení elektrických zařízení firmy Bosch — platí dodnes a při hledání v dobovém schématu se vyplatí je znát.
| Svorka | Připojení |
|---|---|
| 1 | Přívod k přerušovači zapalování |
| 2 | Přívod k druhému přerušovači — jen u J 350 |
| 30 | Přívod přes pojistku ke kladnému pólu baterie |
| 51 | Přívod k hlavním kontaktům regulátoru napětí |
| 54 | Přívod k houkačce, později i k brzdovému světlu |
| 56 | Přívod k přepínači dálkového a tlumeného světla |
| 57 | Přívod k parkovacímu světlu ve světlometu |
| 58 | Přívod ke koncovému světlu, přímo nebo přes odpor |
| 61 | Přívod ke kontrolce nabíjení nebo k ampérmetru |
Akumulátor
Všechny Péráky kromě první série J 250 dostávaly olověný akumulátor 6 V / 14 Ah, připojený záporným pólem na kostru. První série měla akumulátor 6 V / 7 Ah — detail, který se jinde neuvádí, ale u velmi raného stroje sedí do celkového obrazu.
| Stav | Hustota | Napětí na článek | Odolá mrazu |
|---|---|---|---|
| Dobře nabitá | 1,24 g/cm³ | 2,2 V | −50 °C |
| Zcela vybitá | 1,18 g/cm³ | 1,8 V | −5 °C |
Rozdíl mezi −50 °C a −5 °C je jediná věc: hustota elektrolytu. Vybitá olověná baterie ponechaná přes zimu ve stroji promrzne a je po ní — pro odstavený Pérák to znamená baterii buď vyjmout a udržovat nabitou, nebo počítat s tím, že na jaře se kupuje nová. kniha
Dynamo a regulátor
Čtyři póly, nebo šest — a jediné místo v celé elektrice, kde známe přesné rozsahy výrobních čísel.
Rotor dynama, tzv. kotva, je nasazený na kuželové ploše pravého čepu klikového hřídele a na jeho konci sedí na klínku vačka ovládající přerušovač. Rotorové cívky jsou navinuté do drážek v tělese rotoru a připojené k lamelám kolektoru, který je přes uhlíky spojený se statorovými cívkami na nástavcích upevněných na pravé půlce monobloku; statorové cívky jsou zapojené v sérii, z jedné strany na svorku 61, z druhé na samočinný regulátor napětí.
Původní čtyřpólové derivační dynamo bylo použito u strojů J 250 s výrobními čísly 11-01 až 7000 a 11-8001 až 9600. U všech ostatních strojů J 250 a u všech strojů J 350 typu 12 i 18 už bylo použito jen šestipólové dynamo s výkonem 45 W při 6 V. kniha
Obě dynama se kromě počtu pólů liší i provedením odporového vinutí: u čtyřpólového je odporové vinutí připojené k vinutí jedné statorové cívky, kdežto u šestipólového je cívka s odporovým vinutím samostatná.
Čtyřpólové dynamo lze nahradit šestipólovým bez úprav monobloku, ale musí se použít hlubší provedení pravého víka bloku (katalogové číslo 11 1102a) — tahle výměna se dělala běžně už tehdy. Šestipólové dynamo ve stroji s číslem pod 9600 tedy samo o sobě neznamená skládanku, ale hlubší víko bloku k němu patřit musí.
Přepínání mezi akumulátorem a dynamem obstarával automaticky jednokotvový samočinný regulátor napětí se zpětným spínačem — u všech Péráků regulátor PAL 6 V / 45 W typu 09-9510.00, přišroubovaný přímo ke statoru dynama. Seřizování a opravy kniha doporučuje svěřit odborné dílně, a to platí dál.
Zapalování
Samostatný okruh na každý válec, přerušovač seřizovaný na tisícinu — a svíčky, které mají u každého typu jinou tepelnou hodnotu.
Zapalovací okruh je pro každý válec samostatný, včetně přerušovače a indukční cívky — u dvouválce tedy dva kompletní okruhy. Zdrojem proudu při spouštění a při nízkých otáčkách je akumulátor, zhruba od 950 ot/min jeho funkci přebírá dynamo, které zároveň akumulátor dobíjí.
U dvouválců se používala dvě provedení: buď dva přerušovače na společném držáku, nebo dva oddělené. U společného držáku se předstih levého válce ve směru jízdy seřizuje dolním přerušovačem, pravého horním — u toho druhého už nelze natáčet držák, protože by se porušilo nastavení prvního, mezera se u něj musí nastavit šroubováním pohyblivého kontaktu. U dvou oddělených přerušovačů se každý seřizuje zvlášť, stejně jako u jednoválce. kniha
Postup seřízení předstihu je dobově popsaný poměrně přesně: píst se nastaví do horní úvrati, vzdálenost kontaktů se seřídí měrkami dodávanými v nářadí stroje tak, aby tenčí prošla suvně a tlustší neprošla. Pak se klikovým hřídelem pootočí zpět před horní úvrať o předepsanou vzdálenost, kde smí být mezi kontakty vůle nejvýše 0,05 mm. Spolehlivější než měrka je žárovková zkoušečka zapojená mezi kontakty — v poloze správného předstihu musí žárovka právě zhasnout.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Závit | M14 × 1,25 |
| Vzdálenost elektrod | 0,5–0,6 mm |
| Tepelná hodnota — Jawa 250 | 175–195 |
| Tepelná hodnota — Jawa-Ogar 350 (typ 12) | 195–225 |
| Tepelná hodnota — Jawa 350 typ 18 | 225–240 |
| Kontrola stavu | nejpozději po 5 000 km |
| Výměna | po 15 000 km bez ohledu na vzhled |
Tepelnou hodnotu lze posoudit podle zbarvení izolátoru kolem vnitřní elektrody: správně má být světle okrový, „bílá káva“ — tmavší okrová až hnědá znamená příliš teplou svíčku, bílé nebo smetanové zbarvení naopak příliš studenou. Rozdíl v předepsané tepelné hodnotě mezi typem 12 a typem 18 je přitom výrazný, jeden z mála případů, kdy na přečíslování typu záleží i v provozu.
Původní VN kabely s měděným licnovým jádrem byly velmi odolné a prakticky bezporuchové. Po zavedení předpisů o odrušení se ale vesměs nahrazovaly stíněnými kabely s vodivým uhlíkovým jádrem, které se při méně šetrném zacházení snadno přeruší. Když Pérák nepravidelně vynechává, je tohle jedno z prvních míst ke kontrole — spolu s botkou svíčky, která měla v odrušeném provedení vložený odpor.
Kondenzátor brání nadměrnému jiskření mezi kontakty přerušovače. Poškozený se projeví nepravidelným zapalováním a obtížným startováním, protože dává slabší jiskru — a protože je neopravitelný, jediné řešení je výměna. Pro jeho funkci je důležitá čistota svorek i povrchu a dobré ukostření.
Spínací skříňka
Nejvýraznější a nejčastěji měněný díl elektriky. Pět provedení a jeden příběh o tom, jak dvouválec přinutil Jawu změnit materiál.
Původní skříňky z lehkého kovu si Jawa vyráběla sama, včetně indukční cívky. Obsahovaly šestipolohový provozní přepínač ovládaný klíčkem, kontrolní žárovku nabíjení a tři kontrolní žárovky řazení: prostřední signalizovala neutrál, levá zařazený první nebo třetí stupeň, pravá druhý nebo čtvrtý — detail, který dnešní řidič nečeká, Pérák měl v podstatě ukazatel zařazeného převodu.
U J 250 se jediná indukční cívka montovala podle druhu buď do skříňky, nebo vedle ní na držák pod nádrží mezi hlavou válce a skříňkou. Po zahájení výroby dvouválců ale kovové skříňky přestaly vyhovovat — neměly dost vnitřního prostoru pro druhou zapalovací cívku. Na začátku výroby Jawa-Ogar 350 se proto cívky montovaly vedle kovové skříňky, a právě proto byly zavedeny nové bakelitové skříňky PAL s místem pro dvě cívky. kniha
| Provedení | Znak | Období / od čísla |
|---|---|---|
| 1. hliníková | Se zobrazením zařazené rychlosti, cívka vně nebo uvnitř | od 1946 |
| 2. bakelitová vysoká | S ampérmetrem a integrovanou hlubokou cívkou | 11-46001 |
| 3. bakelitová nízká | Zapalovací cívka přesunuta na rám pod nádrž | od 1950 |
| PAL s kotoučem | Dvě cívky, ampérmetr ±10 A, kontaktový spínací kotouč | do 11-74499 (250), do 18-11900 (typ 18) |
| PAL s hvězdicí | Kontaktová hvězdice místo kotouče | navazuje, plus všechny opravy |
Kontaktový spínací kotouč se časem deformoval a nešel spolehlivě opravit, proto se starší skříňky s kotoučem při závadách vždy vyměňovaly za provedení s hvězdicí. Hvězdice se tak dnes vyskytuje i na strojích, které ji z výroby nikdy neměly — je to dobová oprava, ne nepůvodnost. kniha
U třistapadesátky se dělení drží typů: typ 12 měl hliníkovou skříňku s ukazatelem zařazené rychlosti a indukční dvoucívku samostatně pod skříňkou, typ 18 bakelitovou s ampérmetrem a cívkami uvnitř. Tomu odpovídá i tvar úchytů na nádrži — hluboké pro hliníkovou, mělké pro bakelitovou. Nádrž a skříňka spolu musí ladit.
S vývojem skříňky souvisí i kontaktnice: raná je tříkolíková, připojená konektorem a určená pro hliníkovou skříňku s ukazatelem rychlostí, zatímco od 11-46000 nastupuje kontaktnice s kontaktem neutrálu. Neutrál signalizuje čep s pružným dotykem nanýtovaný na kulise řazení v převodovce — takže tenhle drát vede až dovnitř bloku.
Světla a spotřebiče
Světlomet zabudovaný do vidlice, koncovka na blatníku a několik drobností, které se během výroby změnily.
Ve světlometu obou Péráků jsou dvě žárovky: hlavní dvouvláknová 6 V, 25/25 W přepínatelná pro potkávací a dálkové světlo, a 6 V, 3 W pro parkovací. Parabolické zrcadlo bylo buď stříbřené, u pozdějších vakuově pokovené hliníkem, a naklápí se ve svislé rovině seřizovacím knoflíkem na rámečku světlometu — protože samotný rámeček je uchycen pevně na ramenech vidlice.
Do pláště světlometu byl standardně vestavěn rychloměr, jehož stupnice byla nepřímo osvětlena světlem od hlavní žárovky přes výřez v parabole. Koncové a brzdové světlo sedí v plechovém krytu kapkovitého tvaru na zadním blatníku a svítí směrem dolů bílým světlem na tabulku SPZ a přes červené sklíčko dozadu.
| Díl | Rané provedení | Pozdější |
|---|---|---|
| Zadní světlo | Slídové sklíčko se svislými pruhy | Skleněný „diamant“, od 1950; rámeček shodný |
| Přepínač světel (250) | Hliníkové tělo, díry se závity | Plechový, otvor bez závitu, od 11-09109-52 |
| Přepínač (350) | Typ 12: hliník, závity, plechové páčky | Typ 18: kov bez závitu, hliníkové páčky |
| Maska reflektoru (250) | Otvor pro šroub k podkově a krycí plíšek mezi packami | Bez otvoru, později i bez plíšku; maska ze dvou částí |
| Maska (350) | Typ 12: ze tří kusů, svařované výstupky, zapuštěný otvor pro tachometr | Typ 18: ze dvou plechů, vystouplý otvor pro tachometr |
| Kastlík baterie | Typ 12: pouzdro pro baterii | Typ 18: jen podložka |
Tachometr — pět výrobců za osm let
Rychloměr je zvláštní kapitola. Během výroby se stěhoval mezi podniky tak, že podle štítku na ciferníku jde odhadnout období — s tou obvyklou výhradou, že se přístroje běžně vyměňovaly.
Logo VDO Praha na štítku. odhad
Po transformaci VDO Praha logo Elektrotechnické závody Křižík, následně přechod loga z „FJ“ na „Z“. odhad
Výrobu přebírá n. p. Technometra; na stupnici přibývá doporučené řazení rychlostí. odhad
Výroba se stěhuje do pobočného závodu Aeropal v Uherském Hradišti, z něhož je dnešní Mesit. odhad
Poslední doložená etapa: výroba tachometrů v závodě PAL Kbely u Prahy. sporné
Sám tachometr přitom rozlišuje oba typy třistapadesátky. Typ 12 má dlouhou ručičku, stupnici do 140 km/h a značku OGAR na ciferníku. Typ 18 má krátkou ručičku, stupnici do 160 km/h a značku JAWA s kolečkem, plus přidaný ukazatel doporučeného řazení. Je to jeden z nejlépe čitelných rozdílů mezi oběma typy — pokud tedy přístroj někdo nevyměnil, což se stávalo často.
Jen u několika menších sérií typu Jawa 250 se pro export místo dynamobateriového zapalování používalo magnetoelektrické zapalování dodávající primární proud dvojího napětí: 6 V pro zapalování a 12 V pro hlavní světlomet — šlo o stroje pro země bez podmínek pro údržbu akumulátorů. Kniha uvádí, že není pravděpodobné, že by se s touhle verzí dnes u nás někdo setkal, ale pokud by se objevila, je to rarita a patří do registru. kniha
Proč elektrika nedatuje
Sekce, kterou by měl přečíst každý, kdo chce určit stáří stroje podle spínací skříňky.
U rámu a plechů platí, že se měnily zřídka — díl vydržel, dokud nedosloužil. U elektriky je to naopak: skoro každá součástka téhle skupiny má doloženo, že se při závadě vyměňovala za novější provedení, protože starší se přestalo vyrábět nebo se neosvědčilo.
| Díl | Co se dělo |
|---|---|
| Spínací skříňka | Kotouč se deformoval, při opravě se vždy montovala hvězdice |
| Dynamo | Čtyřpólové se nahrazovalo šestipólovým, jen s hlubším víkem bloku |
| VN kabely | Původní měděné nahrazeny stíněnými po zavedení předpisů o odrušení |
| Kondenzátor | Neopravitelný, jediné řešení je výměna |
| Tachometr | Nejméně pět výrobních etap; přístroj se běžně měnil při poruše |
Elektrika je u Péráka nejhorší datovací vodítko ze všech uzlů. Datujte podle rámu, ražby a plechových dílů; elektriku používejte jako doplněk, který může potvrdit obraz, ale nesmí ho určovat. A opačně: nesoulad v elektrice není důkaz podvodu. Je to nejspíš stopa po sedmdesáti letech provozu.
Časté chyby
Kde se u elektriky Péráka chybuje nejčastěji — při hledání závady i při posuzování stroje.
- Hledá se závada v cívce, a je v kabelu
Stíněné VN kabely s uhlíkovým jádrem se přerušují uvnitř izolace, takže zvenku vypadají v pořádku. Než se demontuje cívka nebo skříňka, vyplatí se kabely a botku svíčky proměřit.
- Přechod na 12 V bez rozmyslu
Přestavba na dvanáct voltů řeší reálný problém se svícením, ale nevratně mění charakter stroje a u sběratelsky hodnotného kusu snižuje cenu. Pokud se do ní jde, má smysl uchovat všechny původní díly a přestavbu udělat tak, aby byla zpětně odstranitelná.
- Nádrž a skříňka z různých období
Úchyty na nádrži jsou hluboké pro hliníkovou skříňku s cívkou a mělké pro bakelitovou. Když spolu nesedí, něco se dodatečně upravovalo — a stojí za to zjistit co.
Doplnit vlastní zkušenosti: co se nejčastěji ukáže jako skutečná příčina, když Pérák „nedává jiskru“, jak se stavíme k přestavbám na 12 V, a jaká je dnes realita s dostupností skříněk, regulátorů a masek reflektoru.
Projdeme stroj před koupí, zkontrolujeme čísla a řekneme, co vás čeká.